Obsah stránek


Mandát senátora
Profil senátora
Fotografie
Kontakt na kancelář
Diář senátora
Historie regionu
Mapa obvodu
Sídlo Senátu PČR
Stránka Senátu PČR
Stanoviska senátora
Vaše dotazy
Správce stránek
 

Volby do Senátu PČR


Volební program
Kalendář předvolebních akcí


 

KDU-ČSL


Oficiální stránka
KDU-ČSL

OV KDU-ČSL Karviná
KV KDU-ČSL Moravskoslezského kraje
Předseda KV KDU-ČSL Pavol Lukša
Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Carbol
Senátor Jaroslav Šula


 

   

Valdštejnský palác - historie


Zpět

Palácový komplex dal v letech 1623 - 1634 vystavět šlechtic Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna na místě Trčkovského paláce a dalších 23 domů, tří velkých zahrad a cihelny. Původně nevýznamný a chudý příslušník české šlechty se výhodnými sňatky i koupěmi domohl značného majetku i významného postavení na císařském dvoře, takže se rozhodl vybudovat honosné sídlo, které by konkurovalo i Pražskému hradu. V době jeho největší slávy mu patřila značná část Čech od Frýdlantu přes Jičín, ze kterého chtěl zřídit hlavní město svého panství, až skoro ke Hradci Králové.

Pro budování svého pražského sídla pozval významné architekty, stavitele, malíře, sochaře i další umělce a řemeslníky. Architekty a staviteli paláce byli Andrea Spezza z Aronga, který měl za sebou již pozoruhodná díla v Německu, Rakousku a Polsku, Giovanni Pieroni, mj. i autor několika Valdštejnových staveb v Jičíně, a Niccolo Sebregondi, působící před tím především v Říme a Mantově. Uměleckou výzdobu zahrady svěřil Valdštejn někdejšímu císařskému sochaři Rudolfa II. Adrianu de Vries. Ten vytvořil unikátní soubor soch, sousoší a kašen, spojující pozoruhodnou estetiku manýristického typu s dynamikou nastupujícího baroka. Sochy byly v roce 1648 uloupeny švédskými vojsky a teprve v letech 1912 - 1918 byla zahrada ozdobena jejich věrnými kopiemi.

I další umělci, kteří pracovali na výzdobě paláce patřili k tehdejším špičkám ve svém oboru, jako například tvůrci štukové výzdoby Domeniko Canevalle, Santino Galli a hlavně malíř Baccio di Bianco, který vyzdobil freskami nejvýznamnější prostory paláce. V Hlavním sále, zvaném Rytířský, zpodobnil Albrechta z Valdštejna jako boha Marta na válečném voze, ve freskové výzdobě kaple má Valdštejnovy rysy postava sv. Václava. Mytologické náměty zvolil pro Mytologickou (Ovidiovu) chodbu a Audienční síň, astrologické symboly ztvárnil v Astrologické chodbě, na jejíž výzdobě se podíleli i další umělci. Jedním z mála domácích umělců byl Vriesův žák Arnošt Heidelberger, který je autorem sochařské výzdoby kaple a jejího oltáře.

Největší prostorou paláce je Hlavní sál (24 x 12 metrů), prostupující dvě poschodí. Je postaven na místě bývalého Trčkovského paláce s hlavním průčelím směřujícím na Pražský hrad. Na štukované klenbě jsou kromě fresky boha Marta figury géniů a vojenské emblémy. Mramorové ostění pochází až z roku 1853, kdy sem bylo přeneseno z Černínského paláce na Hradčanech. Kolmo na sál jsou bývalé Valdštejnovy reprezentační místnosti - tři salonky, z nichž první je opatřen koženými tapetami, nad krbem je Valdštejnův jezdecký portrét. Nástropní malby jsou dílem P. Maixnera z poloviny 19. století. V nárožní komnatě a Audienční síni zaujme freska antického kováře boha Héfaista a bohaté nástropní štukatury, rovněž dílo Biancovo.

Na straně paláce proti Hlavnímu sálu jsou nad sebou dvě již zmíněné chodby: Mytologická a Astrologická. Z Mytologické chodby se dá vstoupit do východní části paláce, kde byla v přízemí rozsáhlá konírna pro téměř 40 koní. Zajímavostí je, že každý kůň měl nad úvazem svůj portrét. Areál uzavírá na východě monumentální objekt jízdárny - její prostor měří asi 900 m2 - s okny na jižní stěně a výhledem do zahrady a na rybníček.

© Ing. Michael Trojka 2004
 

   

Ze života senátora


8. srpna 2004 byl senátor Emil Škrabiš pasovaný na Gorola. Fotografie z této slavnosti získáte kliknutím na zmenšeninu.

Další fotografie >>>