Historie regionu Těšínské Slezsko

Stručná historie Těšínského Slezska

     Území dnešního Těšínského Slezska bylo postupně osídlováno od 6. století. Od konce 9. století patrně podléhalo Velkomoravské říši, po jejímž pádu nelze určit, kterému státnímu útvaru bylo podřízeno. Z tohoto období také pochází legenda o založení Těšína, která říká, že město založili tři synové polského knížete Leška III. na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného studna Tří bratří. Mělo se to přihodit v roce 810, tím by mělo město Těšín být jedním z nejstarších ve Slezsku. V první polovině 10. století se území zmocnili čeští Přemyslovci, v 11. století bylo území začleněno do organizace polského státu. Název Těšín vystupuje poprvé v bule papeže Hadriána z roku 1155. První zmínka o těšínském podhradí je z roku 1223 a kolem roku 1290 se Těšín stal hlavním městem těšínského knížectví, jednoho z více než deseti ve Slezsku. Vládl v něm místní rod Piastovců, který ve 14. století složil lenní hold českým králům.

     První písemné zmínky o území dnešního města Karviná pochází z roku 1268, v roce 1290 založil těšínský kníže Měšek Rychvald a první dokumentovaná zmínka o Jablunkově pochází z roku 1435.

     Významnou událostí v životě Těšínska bylo v 16. století přijetí protestantské víry těšínskými knížaty. Listina knížete Adama Václava z roku 1598 zakazovala vyznávat jinou víru než evangelickou. V roce 1592 se v Těšíně narodil Jiří Třanovský, protestantský kazatel, nazývaný slovanským Lutherem. V Těšíne se narodil také Melchior Grodziecki, pro svou mučednickou smrt v roce 1619 prohlášený katolickou církví za svatého. V roce 1609 se Adam Václav obrátil znovu na katolickou víru a vyhnal z Těšína protestantské duchovní. Úplná rekatolizace Těšínska začala v roce 1653 po smrti kněžny Alžběty Lukrécie, poslední těšínské kněžny z piastovského rodu. Těšínské knížectví přešlo do rukou Habsburků jako českých králů a ze soukromého majetku těšínských knížat se utvořila Těšínská komora se sídlem na těšínském zámku. Postavení těšínských protestantů se změnilo až v roce 1709, kdy dal císař Josef I. souhlas ke stavbě prvního evangelického kostela.

     V roce 1742 bylo Těšínské Slezsko začleněno do provincie Rakouské Slezsko s hlavním městem Opavou. V roce 1805 se Těšín dokonce stal na několik dnů hlavním městem monarchie, kdy se zde přemístil celý císařský dvůr po prohrané válce s Napoleonem. Za první světové války sídlilo v Těšíně vrchní velitelství rakouské armády. Po zániku Rakouska – Uherska vedlo Polsko s Československem spor o Těšínské Slezsko, který vyvrcholil jeho rozdělením v roce 1920. Obě části Těšínska byly spojeny v říjnu 1938 a připojeny k tehdejšímu Polsku jako takzvané  Záolží. Území zůstalo jednotné i za druhé světové války, ale stalo se přímou součástí Říše. Po válce byl znovu nastolen stav hranic z období před říjnem 1938.

© Ing. Michael Trojka 2004